Z toho co si pamatuje i když to není mnoho ví jen to že, vyrůstala v menší vesničce na pokraji úpatí hor a lesa. Její dětství bylo šťastné a místní obyvatelé vyznávali přírodní božstva. Ráda navštěvovala svoji babičku která ji naučila mnohé o lese a znalosti bylin a léků. Až do noci kdy vesnice byla napadena a dostala se mezi bitvu démonů a andělů. Démoni napadli vesnici, plenily a zabíjeli. Když se to stalo byla tou dobou mimo vesnici u své babičky která měla svoji chaloupku na okraji nedalekého lesa. Její rodina sem utekla a chtěla se zde skrýt, ale neuniklo to pozornosti velitele démonů. Mnoho vesničanů bylo zajato a to se stalo i Freye a její rodině. Přivedli ji na náměstí s ostatní, kde měli být využiti jako oběti krvavých rituálů. Viděla jak umírá její rodina, přátelé a známí rukou démonu. Přišli si i pro ni a teď se i ona měla stát rituální obětí. Strach ji svíral ale nemohla jim vzdorovat, neměla na to sílu. Když už přišla i o poslední naději někde z temnoty se vynořilo světlo zprvu nevěděla co se děje ale najednou byla volná. Strhla se bitva mezi anděli a démony. Dala se na útěk, měla strach a chtěla vše nechat za sebou. Když doběhla na okraj vesnice a zastavil ji démon, vzedmul se v ní smutek a strach, hrozný strach. Tehdy se poprvé proměnila a syčela na svého oponenta. Situaci změnila až pokračující bitva, démon se dostal do konfliktu s jiným andělem a tehdy dostala možnost utéct. Dlouhý čas pobývala v lese, neví kolik času uběhlo a čas utíkal a málem zapomněla kým je. Jednoho dne když se dostala blíže k okraji lesa potkla děvče co sbíralo byliny, zprvu ji nesměle pozorovala, ale časem si dovolila se přiblížit. Dívku vylekala, ale později se stala její společnicí. Byla to prostá lidská dívka, která ji považovala za obyčejné zvíře. Čas plynul a stala se její společnicí. Dívka má na okraji Atrei obchůdek s bylinkami, kořením, mastičkami a elixíry. Zde se Freya usadila a je tam do dnes.