Není nikomu známá(jen Viderens). Můžete se zkusit zeptat a uvidíte, co se stane.

​

Viderens byla mág jako každý jiný. Narodila se, rozvíjela své schopnosti s plnou podporou obou rodičů, ale nebyla ničím zvláštní. Dosáhla dospělosti a začala cestovat. Procestovala snad celý svět a přesto se vrátila do Atreii, kde se narodila. Táhlo ji to zpět. Když se vrátila, zjistila, že její rodiče jsou mrtví. Jeden démon je chtěl využít k znovuotevření brány, která by na zem vypustila nejsilnější démony. Nepovedlo se mu to, její rodiče zabránili katastrofě, ale stálo je to život, stejně jako toho démona. Svou dceru však milovali příliš a našli způsob, jak být s ní. Otevřeli zakázaná vrátka, čím měli svou dceru zabít. Věděli, že je čeká smrt a společně očarovali svou dceru tak, že je měla slyšet i po jejich smrti. Měla slyšet mrtvé. A dokonce se zdálo, že kouzlo fungovalo, jen ne tak, jak zamýšleli. Viderens neslyšela jen je, ale všechny mrtvé. Stačilo pár vteřin a dívka myslela, že zešílí. Do hlavy se jí vkrádalo čím dál, tím víc hlasů. Nemohla je umlčet. Nemohla před nimi utéct. Nemohla nic. Její rodiče ji prokleli. Tak to brala ona. Po jednom dni se chtěla zabít, ale udělala chybu. Chtěla k tomu totiž použít magii. Místo toho, aby zemřela, zabila jen své smysly - oslepla, ohluchla, jídlo pro ni nemělo žádnou chuť a necítila žádnou vůni. Neslyšela už hlasy mrtvých, ale nemohla takhle žít. Nechtěla takhle žít. Bohyně tří tváří, kterou uctívala, s ní ovšem neskončila. Byla sice teď slepá, dokonce na pokraji smrti, ale nesměla zemřít. Stařena, matka ani panna s ní neskončily. Ba naopak. Byla vybrána, aby žila na věky a střežila tajemství, uchovala historii a mohla vyřknout proroctví. Stala se tedy nástrojem bohyně tří tváří, která skrze ní občas pohlédne na svět. Byl jí tedy vráceny smysly, ale s nimi znovu slyšela hlasy mrtvých. Jen nyní je už zvládla umlčet. Mohla si vyslechnout kohokoli mrtvého, zeptat se ho či mu odpovědět. Díky tomu se vlastně dozvěděla všechno, co nyní ví.